Etnické menšiny a cizinci

Etnické menšiny a cizinci

Charakteristika cílové skupiny

Pracovní skupina Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením se zabývá dvěma skupinami obyvatel, kteří jsou v důsledku nepříznivé sociální situace vyčleněni z běžného života společnosti. Pracovní skupina má v průměru 22 členů, převažují zástupci poskytovatelů sociálních služeb.

Romové

Nejpočetnější, nejméně integrovanou a nejvíce sociálně vyloučenou národnostní menšinou v Brně jsou i nadále Romové. Dle kvalifikovaných odhadů žije  na území města Brna cca 15 – 17 tis. Romů. Z analýzy „Identifikace sociálně vyloučených lokalit  a zpracování jejich mapy v Brně“ /VeryVision s.r.o., listopad 2008/ vyplývá, že v deseti zjištěných sociálně vyloučených lokalitách se počet sociálně vyloučených osob či osob v riziku sociálního vyloučení pohybuje kolem 9 tisíc, a z toho je sociálně vyloučených Romů kolem 7 tisíc.

Pokračující propad sociálně vyloučených příslušníků romské komunity nebyl zastaven. Vyloučení prostorové i sociální se projevuje v uplatnění na trhu práce, zvyšuje kriminalitu a další sociálně patologické vzorce chování /výrazný nárůst drogové závislosti, zejména u dětí a mládeže, prostituce, gamblerství/. Romové se zadlužují a nemohou se dostat z pasti chudoby, šance ke zlepšení jejich situace vlastními silami jsou zablokované.

Nová právní úprava, která zpřísnila podmínky nároku na dávky hmotné nouze a jejich výplatu, vedla ke snížení počtu beneficientů i celkového objemu vyplácených dávek. Zpřísnění podmínek zákonných ustanovení o hmotné nouzi a životním minimu vede k další destabilizaci bytové a příjmové situace s negativním dopadem na rodinné vztahy a vývoj mladé generace.

Cizinci

Cizinci jsou sociálně znevýhodněnou skupinou vzhledem k nedostatečné znalosti českého jazyka, špatné orientaci ve společnosti a závislosti na zprostředkovatelích práce (agenturách, tzv. klientech). V souvislosti se zpomalením ekonomického růstu jsou cizinci ohroženi ztrátou zaměstnání, bydlení a nedostatkem prostředků na základní živobytí. Jejich tíživá sociální situace může generovat celou řadu negativních společenských jevů (kriminalita, šíření chorob apod.).

K 31. prosinci 2008 mělo dle ministerstva vnitra ČR na území města Brna trvalý pobyt 7.360 cizinců, což je 4,3 % z celkového počtu 172.927 osob s trvalým pobytem v ČR. S krátkodobým a  dlouhodobým pobytem bylo v Brně hlášeno 12.766 cizinců, tj. 4,8 % z celkového počtu 265.374 těchto cizinců v rámci ČR. Úřad práce Brno–město registroval ke stejnému datu 20.571 zahraničních pracovníků, z čehož 7.673 bylo občanů Slovenské republiky, 7.538 občanů Ukrajiny a 5 360 občanů jiných států. Kromě toho bylo živnostenským úřadem MMB k poslednímu dni prosince 2008 registrováno v Brně dalších 3.092 cizinců, kteří soukromě podnikají jako fyzické osoby na živnostenský list. Celkem se na trhu práce v Brně legálně pohybuje zhruba 23.600 zahraničních pracovníků, což představuje přibližně 10% z celkového počtu obsazených pracovních míst.

Nejvíce cizinců pracuje ve stavebnictví (7.300 pracovníků, tj. 36 % všech cizinců). Jedná se zejména o občany Slovenska a Ukrajiny.

Podíl žen na celkovém počtu evidovaných cizinců je cca 34 %. Téměř polovinu tvoří ženy z východu, tj. z Ruska, Běloruska, Arménie a Mongolska. Profesně lze zařadit občanky Mongolska jako šičky v textilních továrnách, Arménky a Rusky působí spíše v kvalifikovanějších profesích (programátorky, obchodní zástupkyně apod.).

Copyright © 2009, KPSS

Magistrát města Brna | Dominikánské náměstí 1 | 601 67 Brno | kontakt | socialnipece.brno.cz